George Orwell – FARMA ZVÍŘAT

Popis

Když se řekne alegorie, tak se polovině lidí vybaví jinotaj a té druhé Orwellova Farma zvířat. Co ty prasata tam dělaly za prasárny, to je naprosto neuvěřitelné. Bohužel je tomu potřeba uvěřit, neboť se toto v podstatě opravdu dělo.

Kdo pořád netuší o čem je řeč, tak kniha popisuje příběh jedné, nejdříve Panské farmy, poté Farmy zvířat (a nakonec opět Panské farmy), v autorově součastnosti (polovina 20. stol). Zvířatům se nelíbí, jak je s nimi hospořadeno a tak se prasta ujmou vlády a lidi vyženou. Postupně však začnou své vlády zneužívat, až se z nich stanou stejní jako lidé, které vyhnali.

Struktura díla

Kniha je psaná ér-formou a je rozčleněna do 10 kapitol označených římskými číslicemi. Každá z kapitol se zpravidla zabývá nějakou jinou problematikou. Děj je jednoduchý a je tvořen jednou dějovou linii.

Děj

1. Zvířata se scházejí na schůzi s Majorem. On tvrdí, že zvířata jsou si rovná a člověk je nepřítel. Vzpomene na svůj sen, a naučí je zpívat píseň Zvířata anglie.
2. Major umírá, prasata se chopí filosofie, animalismu. Jednou se Jones opije a nedá zvířatům najíst, ony se pustí do jídla samy a při pokusu se bránit jej vyženou. Radostně se chopí vlády nad farmou. Prasata na zeď napsaly Sedm přikázání animalismu.
3. Jde se do práce. Zvířatům jde práce od ruky, neboť se zapojili opravdu všichni, jen prasata vše řídí. Vymyslí si pro to, že potřebují mléko, aby mohli správné vést a bránit se tak opětovnému příchodu Jonese.
4. Píseň Zvířata anglie se rychle šířila do okolí. Jones s několika čeledíny se pokusil dobít farmu zpět. Bitva U Kravína však zkončila vítězné pro zvířata.
5. Kuliš chce postavit větrný mlýn. Napoleon je, jako vždycky, proti. Nakonec je Kuliš vyhnán psy, které si Napoleon tajně vychoval pro sebe. Prasata zrušila veřejné nedělní schůze. Po několika týdnech Napoleon prohlásí, že se mlýn postaví (prý to vlastně byl jeho nápad).
6. Zvýšila se pracovní doba a začalo se se stavbou mlýna. Docházejí však suroviny a tak se rozhodlo, že se bude obchodovat se sousedními farmami. Napoleon se nazývá Vůdce a spolu s dalšími prasaty se odstěhovali do domu. Jednoho dne najdou po vichřici rozestavěný mlýn zbořený. Napoleon to svede na nepřítele Kuliše.
7. Na farmu se dostává hlad a tak se musejí slepice vzdát vajec, aby se za ně koupilo zrní. Slepicím se to nelíbí, protestují. Při protestech zemře 9 slepic hlady. Napoleon už téměř nevychází z domu. Na farmě se začínají objevovat sabotáže, které jsou přisuzovány Kulišovi, Napoleon tvrdí, že byl od začátku Jonesovym spojencem. Napoleon pak popraví velké množství zvířat, která byla ve spojení s Kulišem. Píseň Zvířata anglie byla zakázána a nahrazena novou.
8. Napoleon je stále pyšnější a línější. Jinak než Vůdce jej nenazývají. Napoleon prodal suché dřevo (jako kvalitní), jako pomstu vyrazilo 15 mužů na farmu. Mlýn vyhodí do vzduchu. To ve zvířatech probudilo bojového ducha a lidi vyženou. Oslavují to jako velké vítězství Bitvy u větrného mlýna. Jednoho dne se prasata opijí „jako prasta“ a další den Pištík tvrdí, že Napoleon umírá. Byla to však jen kocovina.
9. Prasata si začínají vařit vlastní pivo. Každý týden se pořádaly slavnostni průvody oslavující Farmu zvířat a Napoleona. Kromě mlýna se staví i škola pro selata. Boxer slábne, jednou se ztrhal. Řeknou mu, že jej odvezou k doktorovi, ale mezitím jej nechají naložit do vozu k řezníkovi. Pištík však oznámil, že přeze všechnu péči zahynul v nemocnici a pověru o řezníkovi svede na to, že zvěrolékař doposud nepřepsal jméno řezníka, což zvířata zklidnilo.
10. Po několka letech umírá pan Jones i velká část zvířat, větrný mlýn už konečně stojí, a začíná se stavět druhý. Napoleon i Pištík si žijí jako prasata v žitě. Prasata se naučila chodit po zadních. Hlavní motto farmy se změnilo na: „Čtyři nohy dobré dvě nohy lepší!“. 7 přikázání bylo nahrazeno jedním:
    

    Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější

    Prasata pak začala používat vymoženosti jako telefon, nebo noviny. Jednou si pozvou lidi a do noci pijí a karbaní. Farma zvířat se přejmenuje znovu na Pánskou farmu. Poté se provalí, že prase nebo člověk v kartách podváděl, zvířata, která je pozorovala najednou nedokázala rozpoznat kdo je kdo.

Postavy

Nebojte se, všechna zvířata žijící na farmě tady vypisovat nebudu. Dokonce se uchýlím pouze na skromný seznam jmen, neboť veškeré popisy jednotlivých zvířat nalznete na wikipedii → a tak toto berte v podstatě pouze jako doplnění tohoto článku na wiki.

• Pan Jones – starší muž, který nezvládá svu velkou farmu, pije, občas nenakrmí zvířata a tak se mu vzbouří a vyženou jej.
• Prasata – Major, Napoleon, Kuliš a Pištík.
• Psi – Bára, Janina a Haryk.
• Koně – silák Boxer, jemu blízká Lupina a trochu bláznivá Molina.
• Osel – Benjamin a jeho „Osli žijí dlouho“.
• Havran – Mojžíš (kazatel již podle názvu), neustále mluvil o místě, kde jsou všechna zvířata šťastná a kam odchází po smrti na odpočinek.

Film

Existuje verze od Walta Disneyho a pak jedna z roku 1999. Na čsfd.cz se vedou mohutné diskuze a tak jsem se nakonec rozhodl pro tu novější s tím, že možná někdy zčeknu i tu starší (ale zatím se tak nestalo).

Film na mě sice poměrně silné emotivně zapůsobil, nicméně se, občas i docela zásadně, minul s filosfii knihy. Ve filmu jsou často jen splácané nějaké útržky, a samozřejmě napěněné do extrému. A bohužel, pouze ten, kdo četl knihu, si uvědomí, že některé tyto útržky jsou v knize docela zásadní. K tomuto překroucení ještě přispělo především převedení knižní er-formy do ich-formy fenky Jessie (která se ve filmu velice začala zajímat o „politiku“ na farmě, poté, co ji sebrali štěňata). V knize si totiž zvířata ke konci marně vzpomínala na starší události a tak byli o to snadněji manipulovatelné. Ve filmu tak nadvláda prasat končí (i když to tam není vyobrazeno) jejich svržením, zatímco sám Orwell nic takového netvrdí, on pouze napsal, že prasta, která je dostala z tyranie se sama stala jejich týrány. A jak to bude dál si každý domyslí.

Závěr

Knížka se mi líbila, nebyla ani moc dlouhá (115 stran), takže za odpoledne přečtena. Určitě bych vám ji doporučil, ale je třeba zmínit, že já jsem ji v knihovně sháněl v podsate celý rok, a nemuseli by jste mít takové štěstí jako já.