Henryk Sinkiewicz – QUO VADIS

Popis

Děj knížky se odehrává v antickém Římě, v prvním století našeho letopočtu, za vlády císaře Nerona, v dobách, kdy se do světa začínalo šířit křesťanství a trvá asi rok – od léta do léta. Ve skutečnosti ale knížka popisuje milostný příběh Marca Vinicia, který se zamiluje do Lygie a v cestě jim stojí mimo jiné samotný císař. Marcus, po zjištění, že je jeho milovaná křesťanka začne se o učení také zajímat a víra je nakonec zase vrátí k sobě.

Struktura díla

Knížka je nechutně dlouhá, má přes 460 stran a je rozdělena do tří dílů, každý do nějakých 20 kapitol. Kapitoly jsou formovány logicky, podle děje. Samotný děj je tvořen jednou hlavní dějovou liníí, která je prokládána několika různými vsuvkami, takže působí docela monotónně.

Téměř v každé větě je minimálně jedno cizí slovo (exomis, praefekt, cubiculum, …….), což sice mírně komplikuje pozorumenni textu, občas se i (do toho) trochu pletou jména, avšak i přes to není knížka těžká na čtení, akorát- jakl jsem psal – zdlouhavá.

Děj

Díl první

1. Za Petroniem přijíždí Marcus, žádá ho o radu, neboť se zamiloval do Lygie, která je však jako nevlastní dcera u Aula.
2. Jedou tedy za Aulem, ten ji však nechce vydat, neboť si myslí, že ji chce jen jako slouložnici.
3. Petronia však napadne, že by ji mohl získat prostřednictvím caesara.
4. Nechá ji tedy odvést k caesarovi do paláce, odkud si ji má Marcus vyzvednout.
5. Marcus se Aulovi omlouvá, že mu ji musel unést.
6. Petronius sdělí Marcovi plán na caesarovu slavnost.
7. Lygie k Marcovi nechce, chce jej na caesarově slavnosti odprosit, aby ji nechal. Na slavnosti se Marcus s Lygii sbližují, on se však opije a tak ji její věrný sluha, Ursus odvádí.
8. Nešťastná Lygie se modlí, aby se dostala zpět k Aulum, napadá ji útěk.
9. Nenechá si to vymluvit a tak s Ursem a dalšími křesťany naplánují únos.
10. Při převozu od caesara ji úspěšně unesou a schovají se.
11. Každý podezírá z jejichu únosu každého – Marcus Aula, Aulus caesara… Marcus zjišťuje, že uprchla s Ursem, protože k němu nechtěla. Marca to mrzí, je nešťastný, s Petroniem vyslali ke všem městským branám otroky, aby je sledovali.
12. Rozhodnou se, že ji prohlásí za ztracenou duchy. Petronius se Marca snaží rozptylovat krásnými otrokyněmi, on ale odmítá.
13. Přichází věštec Chilón, ten jim slíbí nalezení Lygie za tučnou odměnu.
14. Caesarův nemocný syn umírá, podezírají Lygii, že jej uhranula. Caesar truchlí a s Petroniem odjíždí. Chilón pronáší důkaz, že Lygie je křesťanka (symboly ryby = křestanstvi).
15. Petronius píše Marcovi a on jemu.
16. Marcus mezitím polemizuje, zda-li Lygii miluje, nebo nesnáší. Chilón musí nechat zabít svého dávného nepřítele, Glauka.
17. Jednomu silnému otrokovi namluví (shodou okolností Ursovi), že je Glaukos zrádce (Jidáš), ať jej zabije.
18. Petronius píše Marcovi.
19. Marcus, Chilon a svalovec Kroton se vydávají na kázání za město, kde podle Chilöna má být i Lygie. Marcus je šťastný, Chilon se obává, že by jej mohl Glaukos poznat.
20. Cestou tam Marcovi Chilon říká, že největším nepřítelem křesťanů jsou židé, za které oni trpí. Před křesťany stane Petr, přednáší o Kristovi. Marcus spatří Lygii.
21. Sledují ji až do města. Marcus s Krotonem vstoupí, Chilon hlídá venku.
22. Marcus unáší Lygii, u vchodu však vidí Krotona zabitého Ursem. Marcus omdlévá. Když Chilon uvidí, jak Ursus vynáší mrtvého Krotona, dá se na útěk. Později si pro něj však Ursus stejně přijde.

Díl druhý

1. Glaukos ošetřuje Marca, ten si vynutí, aby tam mohl zůstat.
2. Chilön dorazí, Glaukos ho pozná, těsně před zabitím je zachráněn – přikázání nezabiješ!
3. I Marcus se diví, že jej nezabili, zdá se mu o Lygii.
4. Lygie je s Marcem, řeší co budou dělat.
5. Lygie je šťastná, i nešťastná, Marcovi se začíná učení líbit. Nakonec to Lygie nevydrží a odchází.
6. Marcus se vrací domů a píše Petroniovi.
7. Marcus se snaží užívat si, ale pořád myslí na Lygii. Petronius mu sděluje, že považuje křesťanství za zlo.
8. Caesar se v Římě nudí, plánuje další cesty, Petrnonius láká Marca, aby jel s nimi a přišel na jiné myšlenky.
9. Caesar, Petrucius i Marcus se zúčastní největší slavnosti v dějinách Říma, vrchol zvrhlé zábavy, ale Marcus nedokáže.
10. Petrononius přemluví caesara, aby dál vyhnat křesťany. Marcus musí také odejít, ale před tím se musí setkat s Lygií. Chión přichází, že ví kde je. Když mu řekne jak ji unést, dá jej zbičovat (v žádném případě ji nechce unést!) a jdou tam.
11. Marcus tam vejde, jakmile je uvítán, žádá její přátelé o její ruku a křest. Lygie potvrdí lásku a Petr jim požehná.
12. Marcus a Lygie jsou spolu a jsou šťastní.
13. Caesar se připravuje na cestu, je nemocen a blázní (oženil se s Pythagorem). Šťastný Marcus se chlubí svými úspěchy Petroniovi, ten je také rád.
14. Dlouhá caesarova kolona se vydává na cestu.
15. Marcus píše Lygii.
16. V dalším dopise se ji zmiňuje, že opilý caesar chtěl Řím vypálit a postavit nový.
17. Marcus přijel za Lygii, baví se o učení, o společně budoucnosti na Sicílii.
18. Caesar napsal píseň o hořícím městě. Petronius ho kárá (což si nikdo neodváží – riskuje život). Říká Marcovi, že proto by nemohl být křesťan – bylo by to na něj moc nudné. Marcus má špatně tušení.
19. Caesar se zpovídá Petruciovi, že je sice vládce světa, ale ve skutečnosti jej baví jen psát verše a hudbu a myslí, že jako caesar bude jeho umění doznáno. Uděluje Marcovi rozkaz, aby se oženil s Lygii a žil s ní šťastné. Dorazí zpráva, že Řím hoří.
20. Marcus tam okamžitě vyjede, cestou zjišťuje, že čtvrt, kde bydlí Lygie zatím nehoří.
21. Přes davy lidí se prodírá dál k Lygiinu domu. Nejsou tam, on utíká a taktak unikne. Je zachráněn skupinou křesťanů, ve kterej i Chilón.

Díl třetí

1. Popis hořícho města.
2. Marcus a Chilón se výdaji do katachomb města, kde se schovávají křesťané, aby hledali Lygii. Na mši se setkají s Petrem.
3. Městem se šíří nemoci, rabování, lidé se obávají, že se blíží konec světa.
4. Caesar přijel a pozoruje hořící město. Lid zuří, caesar s nimi odmítá promluvit, chopí se toho Petronius, úspěch.
5. Petr a Marcus jdou za Lygií, Marcus plánuje odjezd, Petr jej pokřtí.
6. Petroniův slib lidem se splnil – hlad byl zahnán. Po 7 dnech bylo po ohni. Caesar řeší, „na koho to hodit“. Přes Petroniův protest (císař se mohl navždy proslavit), je to svrženo na křesťany.
7. Chilon, za ohromné množství zlata zrází své nejbližší caesarovi.
8. Petronius si vyčítá, že nic neudělal (ač mohl, ale nechtěl se do ničeho plést). Cítí, že se pomalu blíží jeho konec.
9. Celým městem zní: „Křesťany lvům!“, probíhají stavby na novém Římu (Neropoli). Lygie a její nejbližší jsou zatčeni.
10. Marcus přemýšlí, vydává se na mši za městem, Petr se za ně modlí.
11. Zesláblý Marcus jde ke věznici, setká se s boháčem Chilónem.
12. Marcus předává Lygii vzkazy. Lygiie onemocněla, a byla tak uchráněna před hanbou (zneužití caesarem).
13. Mezitím se staví obrovské koloseum, pro hry, při nichž budou pozabíjeni zajati křesťané. Marcus podplatil stráže, aby ji pustili, ale první den ji nedovezou. Marca napadá, že by ji mohli vynést v rakvi. V koloseu jsou na křesťany vpuštěny šelmy, oni se ale jen modlí, zpívají a nechají se sežrat.
14. Marcus vše domluví, podplatí. Když vynášejí mrtvé, Lygie mezi nimi není – těsně před tím byla přesunuta do jiné věznice.
15. Křesťané se nechtějí bít mezi sebou, odhazují zbroje. Jeden z ukřižovaných křesťanů nazve caesara vrahem.
16. Chilón nedokáže sledovat hry, caesar mu hrozí smrti, když odejde. Všichni se diví, proč se křesťané nebojí smrti.
17. Marcu se nechává najmout jako vynašeč mrtvol. Najde Lygii a tráví s ní každou noc.
18. Vyvádějí velkou část (stovky) uvězněných křesťanů na popravu – upálení na křížích, je mezi nimi Glaukos, Lygie však ne.
19. Při této velkolepé podívané Chilon pozná Glauka, žádá odpuštění, je prozrazen. Zvolá, že to caesar zapálil Řím. Přichází za ním Pavel, odpouští mu a křtí jej. Chilon je mučen, aby to odvolal, odmítá.
20. Řím znejistěl nad křesťany a nad jejich bohem, a jeho mocí. Chilóna zná celý Řím, v koloseu je ukřižován.
21. Marcus se těší, až bude s Lygii v nebi.
22. Petronius se snaží přemluvit caesara – příkaz ke svatbě pořád platí.
23. Osudný den nastal. Ursus bojuje proti býkovi s Lygii na zádech, Zabije jej. Přiběhne k ním i Marcus. Všichni je chtějí nechat žít (*THUMBS UP*). Caesar je tedy nechá jít.
24. Došli domů, Lygie uléhá, léčit se z horečky.
25. Petronius se obává zášti a radí Marcovi, aby co nejdříve odjeli, jenže Lygiie stále není zdravá.
26. Je vyhlášeno obrovské pátrání po Petrovi, vůdci křesťanů. Marcus jej varuje, ten váha, zda-li nemá zůstat (může snad opustit svůj lid?).
27. Na kraji města se mu zjeví Bůh, a ptá se ho kam jde, on zaváhá a vydá se zpět do Říma.

Quo vadíš, Domine?

28. Petr a Pavel jsou nakonec popraveni, ale jsou šťastní, na popraviště je doprovází davy lidí.
29. Caesar likviduje své nejbližší, z různých důvodů.
30. Marcus píše Petroniovi že Sicílie, jak si šťastné žijí, a své štěstí přisvědčuje bohů a zve Petronia, aby za nimi přijel. Ten je v koncích, jeho čas se blíží.
31. Petronius pořádá poslední hostinu, při níž si otevřel žílu a jeho věrná manželka (dříve jeho otrokyně) s ním.

Díl první

Zde je popisován caesar jako umělec, nikoliv jako vládce. Vznikající vzpoura se rozrůstá, až přerostla v revoluci. Caesar utíká, a za pomoci svých bližních si probodne hrdlo.

Postavy

• Petronius – Caesarův nebližší přítel a rádce, když Caesara všchni chválili, jediný mu řekl, že jeho verše nejsou tak skvělé. Byl to typický Římský patricius, měl velký dům, plno otroků (s jednou otrokyni se ožení). Ve svém životě potřeboval trochu vrzušeni (proto se odvážil postavit se caesarovi), ale ne moc. Byl to strýc Marca. Na caesarův pokyn si podřezal žily. I když není hlavní postavou knihy, tvoří jakoby její rámec – kniha začíná i končí u Petronia.
• Marcus Vinicus (v knize častěji nazýván Vinicius), byl mladý bývalý vojevůdce, synovec Petrucia. Cestou do Říma se zamiloval do Lygie a snaží se ji získat. Jak se s ní zbližuje, stává se křesťanem.
• Lygie – nadpozemsky krásná dcera Lygijskeho krále, která žila u Plautů, Zamiluje se do ní Marcus, později ona do něj. Byla to křesťanka. Jejím věrným ochráncem byl Ursus, pocházející že stejné země.
• Ursus nadpozemsky silný ochránce Lygie.
• Římský císař Tiberius Claudius Nero (v knize nazýván caesar nebo Nero) caesar, který vládl tvrdou rukou. Ve skutečnosti však jen psal básně a písně a snažil se tak si udržet posluchače. Nesnášel Řím a tak jej dal vypálit (ikdyž se o tom kniha nezmiňuje, ale je to jasné). Na konci propukne vzpoura a páchá sebevraždu.
• Chilón Chilonides (v knize nazyvan Chilón) žebrák, který se vydával za filosofa a věštce. Byl povolán, aby našel Lygii. Dvakrát se mu to podaří, stane se křesťanem, pak ale zradí a je ukřižován. Je to žebrák, který udělá pro trochu peněz nebo zlata téměř cokoliv (D3xK7), ale jinak je to slaboch (D2xK16) a zbabělec (D1xK22).
• apoštolové Petr Simon a Pavel z Tarsu (v knize jen Petr a Pavel) šířitele křesťanství.
• Aulus a Pomdonia Plautovi rodina, u které Lygie vyrůstala. Milovali ji jako vlastní dceru.
• v knize je také zmínka o dalších známých postavách z dějin, napr. Seneca a Pythagoras

Film

Film z roku 2001 →, který jsem shlédl si natočili sami poláci. Dějově sice (téměř) super, ale provedení děs. Možná tak na mě zapůsobila jeho recenze, ale z toho filmu se mi vskutku chvílemi dělalo nevolno. Ne vůli ošklivým scénám, ale asi je opravdu špatně natočen. Pozitivnímu hodnocení ani nepřidává fakt, že verze, kterou jsem stáhl měla useknutých posledních asi 15 minut, takže jsem zbytek musel vyhledat na youtube a dokoukat ve španělštině. Úplně mě ovšem zabila poslední scéna, kdy Petr, po setkání s Bohem kráčí zpět k Římu, v jehož ulich jsou viditelná zaparkovaná auta. Prostě to byl film, od kterého bych čekal víc. Něco jako od verze z roku 1951 →, jež podle komentářů vydá za celou knihu a je hodná značných ocenění (8 nominaci na Oscara).

Závěr

Po naprosto nepochopitelném začátku pak následují dlouhé a dlouhé hodiny napětí, kdy si říkáte: „No tak už to sakra nějak dodělejte, už mě to vaše neustálý handrkování přestává bavit“. Po týdnu, když ji dočtete si konečně řeknete: „No konečně.“ Až na pár chvil s vyšším napětím je to jak řeka, která pomalu plyne. Je to skoro jako Šeherezáda →.

Ale řekl bych, že pokud ve vás nežije žádný boj, zda-li si máte tuto knihu přečíst a nebojujete-li se svým svědomím, tak je možné knihu vynechat a spokojit se pouze s filmem. Ušetříte tím asi 90% času, stráveného nad knížkou a pokud shlédnete onu starší verzi (1951), možná vás čeká i příjemný kulturní zážitek.