Zapínám notebook. Po uvítacím logu COMPAQ se mi zobrazí bootovaci menu. Většinou už jsem předem rozhodnut, ale přece jen chvíli zauvažuji, než zvolím vhodný operační systém pro mou následující práci. Pokud bych se do 10 sekund nerozhodl, padá volba automaticky na jednu z nepopulárnějších Linuxových distribucí – Ubuntu (10.04). A právě v tomto článku se pokusím vám popsat, proč kurzor nemám nastaven na „druhém“ (ve skutečnosti asi na 6.) řádku, tedy Microsoft Windows XP Profesional.

První důvod, který bych tu nijak zvlášť nerozebíral je ten, že po nainstalování Ubuntu se mi nastavilo jako primární operační systém a mě se nechtělo měnit. Proč také? Ale ten druhý…

Před pár dny (leden 2011) mě napadla poměrně jednoduchá a názorná substituce pro ukázku obou, nejpoužívanějších operačních systémů. Začnu tedy tím známějším.

Microsoft Windows

Operační systém Mircosoft Windows si můžete představit jako byt. Za pár tisíc si koupíte byt, který budete užívat, stejně jako operační systém. Po nastěhování (operačního systému na disk) máte ve vašem jinak prázdném bytě něco už předchystané, neboť to spadá k přinejmenším k základnímu vybavení. Stejně tak jak po nastěhování do vašeho nového bytu zjišťujete, že v předsíni máte vestavěnou vestavnou skříň, u oken radiátory, a v koupelně vanu, tak stejně tak zjišťujete, že máte najednou v počítači Internet Explorer, Windows media player, či Windows Life messenger. Pokrčíte tedy rameny, neboť víte, že programy, které tam máte jsou nezbytné. Když se však rozhlédnete, tak zjišťujete že kromě něčeho vestavěného v tom bytě není už v podstatě nic.

Kancelářský balíček, který vyrábí ta firma, od které máte být, by ve vaší pracovně rozhodně neměl chybět. Zjišťujete však, že vás vyjde na skoro tolik, jako celý být. Nicméně pak ještě od společnosti Electronics Arts koupíte nějaká ta autíčka, aby si děti měly s čím hrát a nějaký ten Photoshop, aby si měly v čem upravovat profilovky na facebook. Takže už máte v bytě nějaký ten základní nábytek. „Ale ještě by to necho chtělo – jasné, chce to novou tapetu (plochy).“ Hned to vypadá lépe, ale pořád vám tu necho chybí. Velké společnosti už vám nepomohou, a tak se vydáte do do města. „To je ono, tady rozdávají něco zadarmo. Květináčky, stolečky, lampičky, to je přesně ono. Výborně, stolička, co ještě? Kobereček! A co dál? Ještě si vemu Adobe Reader, a k němu taky PDF Creator. Nesmím zapomenout taky na WinRar. A co s tou vanou? Tady vidím sprchové kouty Mozilla. Ten model Firefox se mi líbí, tak si ho vezmu.“ Pokud se vám bude chtít, tak tu vanu vybouráte a vyhodíte, ale většinou si ji tam lidé nechávají.

Tak si tak spokojeně žijete v tom svém bytečku. Některé komponenty, které používáte jsou doslova ruční práce – prostě nějaký programátor sedl, a vyprodukoval nějakou jednoduchou blbost, jako kalendář, který vám ukazuje, kdo má dnes svátek a podobně.
Po čase se vám toho všelijakého softwarového haraburdí různých výrobců, firem, funkcí a principů nahromadí tolik, že si budete muset sehnat nějaký čistič (obvykle taky bývá zadarmo), aby vám tam udělal pořádek. Jenže semtam nějaký ten program spadne a rozbije se. Čistič sice vyhodí ty celé kusy, ale ty drobné střípky zůstanou někde v koutě. Nehledě na to, že si občas domů donesete buďto nějakou blbost, kterou vám vnutili třeba za účelem reklamy (různé vzorky, vzorečky, a další dema a shareware). No a samozřejmě čistič, který má tomuto bránit, to považuje za něco, co používáte a nevyhodí to. Řešení je buďto pořídit si lepší, placený čistič, nebo to nejnutnější odstěhovat na víkend na chatu, flashku a podob. a z bytu všechno vyházet, vymalovat, naformátovat, a všechno znovu nastěhovat (dá se říci metoda Noemova Archa).

Ubuntu

Oproti tomu Ubuntu, si můžete představit, jako auto. Přijdete a dostanete auto. Kromě toho, že ho dostanete zadarmo, tak jej klidně můžete „stáhnout z internetu“, tedy dodají vám jej až do domů. V okamžiku, kdy vám jej přistaví před dům je auto po pár formalitách, jako je natankování nádrže, nastavení jazyka, napsání seznamu uživatelů a samotné předání klíčků, připravené k jízdě bez sebemenších problémů. V autě je opravdu všechno co potřebujete – motor, karosérie, sedačky, světla, program pro grafiku – Gimp, nějaký ten kecálek (Empathy) a tak dále.

Ubuntu, respektive samotné linuxové jádro, je totiž vlastně motor (souhlasíte jistě se mnou, že bez motoru by to nebylo auto) obalený fůrou dodatečných komponent počínaje karosérií (grafické prostředí), koly (ovladače) přes klimatizaci (kancelářský balíček OpenOffice) až po např. zadní stěrač (BitTorrent). Vy, samozřejmě, v okamžiku, kdy si auto koupíte, tak ho máte v nějaké výbavě (výbavy se mění s „distribucemi“ – Ubuntu, Kubuntu, …). Například v autě Ubuntu sice nemáte parkovacího asistenta, za to tam ale máte vyhřívané sedačky.

Ale co je důležité, pokud by jste toho parkovacího asistenta mermomocí chtěli, tak není nic jednoduššího, než zavolat na technickou, jestli by vám ho neposlali. V Ubuntu nikam nemusíte volat, stačí prostě kliknout na „Centrum softwaru pro Ubuntu“ a vyťukat název hledané komponenty, která se vám ihned stáhne a pravděpodobně i namontuje do toho vašeho autíčka. Na vás už je pak jenom seřízení nastavení, jako např. nastavení teploty. Stejně tak, pokud si budete myslet, že parkovacího asistenta vůbec nepoužíváte, že by jste si jej vymontovali, tak není problém. Dokonce, pokud se vám třeba nebude líbit karosérie, tak by neměl být problém ani s ní (i když jsem to ještě nikdy nedělal). Kdyby jste chtěli, můžete si karoserii odmontovat úplně a pracovat jen v příkazové řádce. V tom případě vám ovšem bude například klimatizace (nebo grafický program Gimp) k ničemu :-).

Díky tomuto systému se vám v počítači nehromadí žádný nepořádek, a když se vám náhodou některá komponenta pokazí, tak si ji prostě necháte poslat znovu, reinstalujete ji. Dokonce, pokud se vám něco nezdá, tak vám mohou umožnit si tu komponentu upravit dle vašich potřeb a dát k dispozici ostatním uživatelům vaší vylepšenou verzi (tomu se říká open-source).

Shrnutí

Já bych prostě řekl, že Linux má něco do sebe, připadá mi logičtější a spořádanější než Windows, kde si každý dělá co chce. V Linuxu spolu programy spolupracují, protože je všechny vyvíjí jedna komunita lidí, což je nesporná výhoda, ale i nevýhoda (když spadne jeden program, hroutí se celý systém jak domeček z karet).

Abych byl upřímný, Moje XPéčka v porovnání s Lucid Lynx mi přijdou určitým způsobem stabilnější, padají méně. Jenže zkuste si na téměř 10 let starém stroji hrát se složitými vektorovými obrazy! Systém se uživateli snaží vyhovět, takže je schopný se třeba na 10 minut zaseknout nad operací, kterou mu zadal, bez ohledu na to, že na to nemá, a systém začne ukončovat různé procesy, aby získal nějaké to procento CPU navíc.

U Windows, pokud by takováto situace nastala, máte možnost tyto programy poukončovat přes Správce úloh, nebo počítač nemilosrdně restartovat. U Linuxu se znalejší uživatel přepne do příkazové řádky a za současného provádění jiné činnosti (například úklid na stole), neboť je počítač stále velmi vytížen a každá operace najednou trvá opravdu monohonásobně delší čas, může pracovat alespoň tam.

Ještě bych dodal fakt, že až na tyto stavy totálního vytížení mi jak XPéčka z roku 2001 tak Lucid Lynx z dubnu 2010 (Ubuntu 10.04) jedou téměř stejně rychle. A nedokáži si představit, jak by asi na mém notebooku jely např. sedmičky, které jsou o půl roku starší než ono Ubuntu.

Explore Ubuntu.
Like it?
Install it.
Love it!
ubuntu

Ubuntu je prostě změna, ale ne zase tak veliká, jak se může zdát. Netvrdím, že k lepšímu, ale myslím, že horší to určitě nebude. Podpoříte tím asi 2% menšinu.

Kdyby jste Ubuntu opravdu chtěli zkusit, prostě jděte na stránky Ubuntu – Ubuntu.cz → a stáhněte si ho.