Na Delphi bych se chtěl podívat z pohledu programátora v Pascal a z pohledu „programátora“ v Microsoft Visual Fox Pro. Delphi je totiž nádstavbou Pascalu, a Foxka je (spíše dříve byla) jakoby Delphiho konkurentka.

Když jsem přešel z Pascalu na Delphi, zprvu jsem zajásal nad obrovskou paletou komponent. Díky ním by nebyl problém klidně „napsat“ třeba program jako Microsoft Word. Jakmile jsem však začal něco programovat, byl jsem zděšen. Na přechod z lineárního na událostmi řízené programování jsem si celkem zvykl, ale celé to vypadalo nějak složitě. Chtěl jsem napsat, že po kliknutí na tlačítko se program ukončí, tedy 1 příkaz ( v Pascalu Exit; ), ale celá kostrukce byla obalená spoustou, tehdy pro mě nepochopitelných konstrukcí:

Časem, obzvláště při tvrobě Předměstí simulátor, jsem zjistil, že každá ta část tam má nějaký význam a naučil jsem se je používat.

Soudruzi z Microsoftu to ve své Foxce tak trochu ochcali. Máte sice ušetřené ony na pohled matoucí až nepřehledné definice jednotlivých procedur, jednotlivé procedury si volíte v rozbalovacích seznamech v záhlaví. Takže pokud chcete několikrát něco vložit, mohli by jste se uklikat (V Delphi si vystačíte jen s kolečkem myši, kterým se pohybujete v celém zdrojovém kódu).

Další věc, kvůli které se mi chtělo ve Foxce vražit bylo nekonečné psaní thisform . Kromě toho, že jsem neustále psal thisform to prostě jen přidává text kódu navíc. V Delphi, zjednodušeně řečeno, pokud jste nenapsali název aktuálního formuláře, automaticky se bral ten se kterým se pracuje (tedy ten, který je uveden v názvu procedury).

Delphi po Pascalu zdědilo jeho jednoduchost a srozumitlenost, ale oproti Pascalu je, myslím stále živý jazyk. Kromě moje blbůstky, nebo naopak velkolepého projektu Předměstí simulátor, byl v ObjectPascalu (nevím, jestli přímo konkrétně v Delphi) napsán (hlavně díky poměrně snadné manipulaci se sítí) například komunikační program Miranda IM, nebo slavný Skype.