začátky

O Programování

by m@rtlin

Programování. S tímto slovem se na tomto webu setkáte poměrně často. Je to proto, žejá jsem magor, když jsem si vzal něco do hlavy, nemohl jsem to dostat ven. Takže díky tomu relativně intenzivně programuji už víc než dva roky a výsledkem jsou mimo různé blbůstky především Drag Race a Předměstí simulátor.

Toť jen jeden z důvodů, proč vůbec vznikl tento článek. Ale abych se vrátil zpět k programování jako takovému, pak bych tedy na základě této zkutečnosti zkonstatoval, že programování je rozhodně činnost náročná. Je potřeba se na to plně soustředit, a když už pak programujete opravdu několik hodin, obzvláště nějaký ten zapeklitý algoritmus a ten vám pořád a pořád nechce fungovat, už ztrácíte nervy, už nevíte kde by ještě mohla být chyba, tak je nejlepší se přinutit se k tomu, aby jste to pro dnešek už vzdal. Nebo druhá možnost, které já říkám vyvolat přerušení.

To znamená, že toho prostě necháte. Buďto jen třeba na dvacet vteřin, kdy se podíváte třeba na facebook / twitter / … (proto často hovořím o tom, že mít facebook / twitter / … je pro programátora velmi významná věc), můžete něco popít, pojíst ne vykonat nějakou dlouho odkládanou domácí práci. Nebo, což jsem také docela často praktikoval, na takových 20 minut si třeba něco zahrát a nebo, jak jsem řekl, prostě jít spát a pokračovat další den.

Nějaký zdrojový kód
motivační obrázek - zdrojový kód

Toto takzvané přerušení vás přivede na jiné myšlenky a pak najednou přijdete, pročtete si ten zdroják a chybu najdete již při prvním pohledu, neboť jste ji před tím prostě přehlíželi. Nehledě také na ten fakt, že programování vás totálně psychicky vyčerpá, takže už vám to ke konci prostě nemyslí.

Programování prostě není pro každého. Kromě pevných nervů a silné vůle, aby člověk vůbec něco naprogramoval, na to musí mít hlavu. Jinak se to bude velmi složitě a zdlouhavě učit. Prostě musíte mít v hlavě představu, musíte mít vymyšleno, co od programu očekéváte, ba dokonce přesně celý algoritmus, který pak zhmotníte formou zdrojového kódu už když usedáte k počítači.

Být programátorem totiž neznamená sedět u počítače a datlit příkazy, ale přemýšlet a tok vašich myšlenek ťukat do počítače. A teprve potom nechat si od něj nechat ověřit, že byly vaše myšlenky správné, a že vámi vymyšlený algoritmus funguje jak má.

Jak říkám, můžete to zkusit a jestli vám to půjde, tak budete potom řešit stále zapekliťější a zapeklitější problematiky. A při troše štěstí se z vás třeba jednou stane uznávaný programátor.

Univerzální stabilizátor napětí

by m@rtlin
  1. Já a trafo
  2. Mechanická konstrukce
  3. Výměna stabilizátoru nebo pojistky
  4. Moje zapojení obsahuje

U tohoto zapojení nejde ani tak o schéma jako spíš o mechanické uspořádání. Dostal se mi do rukou síťový transformátor se střídavým výstupem 15V a max. proudem 1A. Dlouho mi ležel nevyužit ve skříni a jak jsem teď měl čas tak jsem se rozhodl, že si k němu postavím zdroj =12V. Ale vzhledem k tomu, že mi před nějakým časem vyhořel i zdroj =5V, tak jsem se rozhodl, že si postavím univerzální stabilizátor napětí.

Tím jsem se tedy dostal do katalogového příkladu – Graetzův můstek (kvůli nedostatku místa jsem použil integrovaný na 1,5A), filtrační kondenzátor v jednotkách mF, a stabilizátor. Protože jsem jeden stabilizátor už jednou uvařil (přepólováním, tedy nadproudem), tak jsem tam dal ještě 800mA pojistku (stabilizátor by zvládl i 1A, ale jistota je jistota).

Mechanická konstrukce:

schématické zobrazení mechanické konstrukce obvodu

Z obrázků je to názorné – základní kostrou celého zapojení je chladič na T0220, s rozměry 50x12x35 mm. Z jedné strany je přišroubován stabilizátor a z druhé pak DPS se součástkami. Aby však bylo možné stabilizátor vyměnit (jednak v případě jeho odchodu do křemíkového nebe, a druhak pro změnu výstupního napětí – viz dále), tak není napájen na tvrdo do DPS, ale je upevněn do svorkovnice, která je teprve zapájena do DPS(vývody svorkovnice se musí nadstavit kousky drátku a zaizolovat třeba termobužírkou – mohly by se zkratnout s chladičem, který je uzemněn).

Snažil jsem se to vymyslet tak, aby se co nejméně musely ohýbat vývody stabilizátorů. Tak jsem nakonec do svorkovnice upnul pouze piny 1 (vstup) a 3 (výstup), mezi kterými je rovných 5mm (2 x 2,5mm). Prostřední 2 (zem) je vnitřně spojena s chladičem, a tak tedy není potřeba jej zapojovat. Nemusí se ustřihávat, stačí, když se o pár milimetrů ohne, aby se vměstnal mezi svorkovnici a chladič.

univerzální stabilizátor ze strany stabilizátoru
univerzální stabilizátor ze strany DPS

Bohužel filtrační kondenzátor 4m7 na 25V se tam neměl šanci vejít tak jsem připájel jeho vývody a omotal jsem jej proužkem plastu, který jsem pak přidělal na šroubek, který drží celé to zapojení pohromadě.

Jelikož je to celé nabastlené na kovovém chladiči, a ten vodí tak je třeba všechno izolovat! Tam, kde budou součástky, tak musíte celý chladič polepit izolačkou a všude dávat bužírky.

Výměna stabilizátoru nebo pojistky:

univerzální stabilizátor ze strany vstupu
univerzální stabilizátor při výměně pojistky

Pokud chcete vyměnit sabilizátor, tak pouze povolíte svorkovnici, prsty (já to moc nedotahuju) nebo kleštěmi (obzvlášť pokud je rozpálený na 80° 🙂 chytnete matku a odšroubujete ji. Vyjměte stabilizátor, dáte jiný a opět našroubujete matku a dotáhnete svorkovnici.

Pokud chcete vyměnit pojistku, tak to bude obtížnější – musíte opět sundat matičku na stabilizátoru, a pak šroubovat a šroubovat dokud nemůžete odklopit DPS a vyjmout pojistku. Po výměně to celé zase smontujete a je to.

Moje zapojení obsahuje:

  • Vstupní napájecí konektor pro malá napětí 1,3 mm, do DPS, zdířka
  • Pojistka 800mA pomalá (T) (případně 1A, ale to už rychlá – F) standartní, skleněná
  • Držák na pojistku (spíše raději 2 jednodílné než 1 celý – je to menší)
  • Integrovaný Graetzův můstek nebo 4 obyčejné usměrňovací diody (stačí 1N4007 – 1A, 1000V)
  • Filtrační kondenzátor – kapacita dle výpočtu dole →, obvykle kolem 2-5 mF, napětí dle aplikace 25 nebo 35 V (raději více než méně!)
  • 2x 10 až 100nF blokovací kondenzátory
  • Svorkovnice do DPS 2 piny, rozteč 5mm, na šroubování (asi by mohla být i wagosvorka, ale nevím)
  • Téměř libovolný stabilizátor z řady 78xx (konkrétně 78xx, 78Sxx, nebo 78Txx)
  • Výstupní napájecí konektor pro malá napětí 1,3mm, do DPS ( v mé aplikaci je na kabel), banánek
  • Chladič na TO220 50x12x35 mm
  • Kousek plošnáku – nějaký zbytek, odřezek – asi 15 x 50 mm
  • Šroub cca 3×25 nebo delší + matička
  • Pár drátků (dopručuji silnější – třeba ustřižené vývody od diod / usměrňovacího můstku)
  • Bužírka a izolačka (hodně izolačky)

Pascal, jazyk pro začátečníky

by m@rtlin

Já, a spolu se mnou stovky, možná i tisíce dalších, jsme všichni začínali jazykem Pascal. Jedná se o starý (vznik je datován do sedmdesátých let minulého století) jazyk, který byl primárně určen k výuce programování, k čemuž splňuje základní parametr – jednoduchost.

Příkazy jsou jednoduché (ale někde jsem četl, že i v Pascalu někdo napsal 3D engine), srozumitelné, a proto zdlouhavé na zápis (což je hlavní protiargument Céčkařů).

Nehledě na to, že nejpoužívanější vývojové prostředí pro jazyk Pascal, Turbo Pascal vytvořila společnost Borland international (která také vytvořila vývojové prostředí pro jazyk C, nebo ObjectPascal-Delphi) je považována za v tomto oboru velmi profesionální. Dokonce i na vysoké, se jazyk Pascal zmiňoval v mnoha pozitivních ohledech: Katalogové funkcionální paradigma, dokonalá a přesně definovaná syntaxe (řízená několika málo základními pravidly – které to však bravurně zvládají), nebo na svou dobu poměrně moderní systém detekce chyb ve zdrojovém kódu.

Vymyslel jsem následující ukázkový program, kde se pokusím naznačit, že jazyk je opravdu jednoduchý na pochopení a jak já sám říkám, Pascal, to je lámaná angličtina. Některé nesrovnalosti v překladu jsou { okomentovány }.

 

By doslovně přeložen do češtiny vypadal přibližně nějak takto:

 

Vidíte, že pokud se nad tím překladem trochu zamyslíte, docela i dává smysl. Prostě Pascal je opravdu dobrý jazyk na pochopení základů programování a algoritmizace a po něm pak můžete přejít na kterýkoliv vyšší jazyk. Kamarád mi sice říkal, že vás Pascal naučí určitým zlozvykům (největším je asi přílišná aktivita programátora) avšak já bych řekl, že mi byl Pascal rozhodně jen a jen ku prospěchu.